Paspárky – co to vlastně je?

  Označením „paspárek“ je myšlen útvar na pánevní končetině psa (její vnitřní straně), odlišující se svou stavbou a umístěním od všech ostatních „běžných“ prstů, které má každý zdravý pes jakéhokoli plemene. Často bývá takto označován pátý prst na přední končetině – náš palec. Toto označení je ovšem mylné, neboť se jedná o rovnocenný prst, který se liší od nášlapových, tzn. od 2. -5. prstu pouze tím, že místo 3 článků má jen 2 a to kost spěnkovou a kost drápovou (bez kosti korunkové). Spojování jedinců s takto zdvojenými paspárky vedlo velmi brzy k ustálení tohoto znaku neboť zmnožení prstů (polydaktylie) je založena dominantně a poměrně snadno se prosazuje v genetické výbavě jedince. Vyjma plemen u kterých jsou paspárky standardem vyžadovány a při posuzování exteriéru hodnoceny

(pyrenejský horský pes, briard, beauceron a norský lundehund)

se tyto „nadbytečné prsty“ většinou brzy po narození odstraňují, ať už z důvodu estetického nebo zdravotního.Z pohledu pyrenejských plemen jsou paspárky standardem přímo vyžadovány u pyrenejského horského psa, u ostatních jsou pouze žádoucí. Viz výňatky z FCI standardů:

Pyrenejský horský pes

 Obě pánevní končetiny nesou dvojité dobře vyvinuté paspárky.

Hrudní končetiny někdy mají jednoduché nebo dvojité paspárky.

Vylučující vady: Žádné paspárky, jednoduché nebo zakrnělé dvojité paspárky na pánevních končetinách.

Pyrenejský mastin

 Jednoduché nebo dvojité paspárky mohou také chybět; mohou se také amputovat.

Při stejné kvalitě psů se dá přednost psům s dvojitými paspárky.

 Pyrenejský ovčák

..na pánevních končetinách mohou nebo nemusí být jednoduché nebo dvojité paspárky.

Z funkčního hlediska poskytují paspárky především vyšší opěrnou plochu a s tím spojenou vyšší míru stability jedince při pohybu na nerovných a nestabilních plochách jako jsou (nebo spíše byly) strmé kopce, skaliska a jemný sníh. Menším a lehčím ovčákům také pomáhaly ke snazšímu pohybu přes hřbety ovcí, bylo-li třeba se takto přemístit. V pohybu způsobují paspárky charakteristickou mírnou „rotaci“ zadních končetin aby se vyloučilo jejich tření se o sebe navzájem.

  Ti, kdo jsou „proti“ zachování tohoto starobylého a výjimečného znaku často argumentují tím, že paspárky jako takové jsou nepotřebné, ba naopak psa obtěžují a mohou mu být i nebezpečím. Sama za sebe mohu říct, že přes pět let intenzivního pohybu v různě náročných terénech včetně hustého lesního porostu, sutí, skal, cestování vlakem a podobně, jsme s paspárky nikdy neměli nejmenší problém. Naopak několikrát jsem byla svědkem toho, kdy tyto prsty navíc byly využity a pohyb byl díky nim jistější a stabilnější.

  Samozřejmě i této psí „výbavě“ je nutné věnovat alespoň minimální pozornost a péči a mimo více či méně pravidelné kontroly jejich stavu dle individuální potřeby zastřihávat neboť v našich podmínkách se nemohou přirozeně obrušovat a zarostlý dráp není nic příjemného.

.

a) pevné, dvojité paspárky

b) pevné, dvojité paspárky - pohled zepředu

c) pevné, dvojité paspárky, nízko nasazené

d) jednoduchý paspárek

a)Dobře formátované, pevné dvojité paspárky, kosti po celé délce až k hleznům

b)Dvojité paspárky, které na první pohled vypadají kompletně. Prohmatáním však zjistíme, že chybí kost  nebo její část v jednom nebo v obou z nich. Tyto paspárky jsou známy pod jménem „volné“ či „plovoucí“.

c)Paspárek na první pohled dvojitý, ale jedná se pouze o jeden paspárek, který je výrazně širší než paspárek standardní a ze kterého vyrůstají dva drápy. Tyto paspárky připomínají dva prsty „slepené“ v centrální části

d)Paspárek normální velikosti s kostí nebo bez ní, ze kterého vyrůstá po straně paspárek degenerovaný, bez kosti, výrazně menší. Oba mají drápky

autor: Marie Fictumová

(kresby převzaty ze Zpravodaje č.3/1998)

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Svetr z psího kamaráda? Žádný problém...

      Jelikož  z Montyho srsti pletu již několik let, byla jsem požádána o sepsání základních informací o možnosti využití vyčesané srsti z našich bílých medvídků (a dalších plemen) i pro ostatní, kteří se k tomu teprve odhodlávají a neví, jak na to.

1, Jakou srst schovávat?

- spříst jde jakákoliv srst o délce minimálně 4 cm, ale rozdíl je potom v kvalitě vlny, z ostříhané nebo vyčesané srsti , která obsahuje i krycí tvrdé pesíky, je vlna hrubá a kouše, z měkké podsady, kterou pyrenejové ztrácejí na jaře, je vlna měkoučká, hebká, jemná a nekouše, takže z osobní zkušenosti mohu doporučit schovávat opravdu jen vyčesanou podsadu a srst z kalhotek, hřívy a ocasu vyhazovat

- důležité je vyhazovat při česání všechna zacuchaná a zplstnatělá místa, včetně bodláků, smítek a větviček... toto všechno pokud vyčesaná srst obsahuje, musí přadlena vybírat a jestliže je srst těmito zbytky hodně znečištěná, snižuje se potom výsledná váha vlny- pokud je vyčesaná srst čistá a nic se vybírat nemusí, z kila vyčesané srsti vznikne kilo vlny

2, Kdo srst spřádá?

- mám kontakt na 3 různé přadleny, které se liší jak cenou, tak způsobem spřádání a ve výsledku i kvalitou vlny (první spřádá ručně na kolovratu a kilo vlny stojí 2.000,-, nikdy jsem jejích služeb nevyužila, protože mě odradila cena, takže kvalitu nemohu posoudit, druhá spřádá strojově, cena za kilo vlny je 450,- a využívám jejích služeb pravidelně, ale vlna bývá někdy dost utáhnutá a uzlíčkovitá z toho, jak je vlákno příliš překroucené, třetí kontakt jsem objevila nedávno, tato paní přede ručně, cena za kilo je 1.000,- a chystám se to v brzké době vyzkoušet - viděla jsem přadena z jiných psů, byla moc hezká a očekávám, že vlna nebude tak stažená jako ze strojového předení a cena už je přijatelná)

- přadlena srst i „pere“a čistí a přijdou vám čistá klubka, či přadena, přesto jsou nějakou dobu cítit psem, ale po čase to vyvětrá (doporučuji vlnu nechat v otevřeném košíku, aby větrala a upletenou věc nechat volně viset)

3, Na čem plést?

- doporučuji silnější jehlice, č. 8-10, vlna je dost silná a na tenčích jehlicí místo měkkého svetru vznikne tlustá neohebná deka

- pro představu spotřeby: na svetr konfekční velikosti č.40 je potřeba zhruba 1 kg vlny

4, Jak výrobky prát a sušit?

- přesto, že klubíčka jsou již „vypraná“ (spíš bych řekla předepraná), když je dostanete, doporučuji upletenou věc ještě vyprat, ideální je kvalitní osvědčený psí šampon, stejný, jakým myjete psa nebo přípravky na pravou vlnu s obsahem lanolínu, v lavoru namočit, lehce v mydlinkách promačkat a chvíli nechat ležet (10 min.), potom vodu slít, svetr opatrně vymačkat (doporučuji nezvedat za rukávy ani okraj, vlna hodně nasaje vodu, je těžká a vytahalo by se to, spíš zmuchlat a v „kouli“ vymačkat) a několikrát vymáchat v čisté vodě (vlažné). Potom nechat okapat a sušit rozložené  a srovnané do konečné podoby na ručnících v teplém bytě na zemi jako každou vlnu. Rozhodně nevěšet na šňůru!

Výrobky ze psí srsti jsou velmi teplé, krásné a originální, doporučuji vyzkoušet.

Zájemcům kontakty ráda předám: monty.php@seznam.cz

autor: Soňa Fürstencellerová